Kandidujete jako lídr za Spojenou levici pro Prahu. Proč je podle vás levicová politika pro občany hlavního města a pro republiku celkově důležitá a nepostradatelná?

Levicová politika má ambici jít za rámec kapitalistického systému. V tom je její obrovský potenciál, že se dívá do budoucna optikou společenského pokroku a široce pojaté demokracie, a ne optikou zisku nadnárodních korporací nebo třeba hrstky finančníků.

S tím souvisí další hledisko důležitosti levicové politiky, které podle mě spočívá v celostním přístupu k řešení problémů, čímž chci říct, že se díváme na problémy dneška za prvé v širších kontextech než pravice a za druhé ne jenom technicky. Řada problémů, které se jeví jako technické a bude o nich určitě ještě řeč, mají ve skutečnosti své kořeny ve společenských pohybech.

Důležitost levice můžeme také ukázat na některých konkrétních příkladech z oblasti parlamentní politiky. Od roku 2021 není levice v parlamentu zastoupena a například v roce 2023 byl přijat zákon o financování obrany České republiky. Tento zákon podpořili také poslanci za tehdy opoziční ANO Andreje Babiše. V důsledku to způsobilo skokové zvýšení výdajů na obranu o přibližně 35 procent! Pro něco takového by KSČM zcela jistě ruku nezvedla a naši koaliční partneři ve Spojené levici pro Prahu, tedy ČSSD a KSČ, také ne.

Jaký byl podle vás důvod toho, že levice v roce 2021 vypadla z Poslanecké sněmovny a ani v roce 2025 se tam nevrátila?

Obecně řečeno jde o příčiny subjektivní a objektivní. Protože jsem členem KSČM, soustředil bych se ve svém pokusu o odpověď na naši stranu.

Začal bych asi tím komplikovanějším, a to jsou příčiny subjektivní. Jsme strana, která má více než stoletou tradici, a tedy se účastnila velice komplikovaných dějinných událostí 20. století. V kontextu dneška to znamená potřebu reflexe těchto událostí, což je proces, který stále probíhá. To pak vede k tomu, že ve svém jednání nejsme vždy jasně vyhraněni a můžeme působit nečitelně. V kontextu voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2021 to mohlo například vést k tomu, že po předchozí toleranci vlády ANO Andreje Babiše a ČSSD ze strany KSČM si lidé mohli říct, proč bychom volili komunisty, když můžeme rovnou volit Babiše.

A něco podobného asi zafungovalo i v roce 2025, kdy navíc formování subjektu Stačilo! bylo provázeno komplikacemi kolem účasti SOCDEM a volba na jistotu, tedy volba hnutí ANO, mohla oslabit právě levicové subjekty.

Dalším subjektivním faktorem je vysoký věkový průměr naší členské základny a sympatizantů, což znamená, že máme malé zastoupení mezi lidmi v pracovní sféře a dostáváme se tak do určité izolace od praktického dění ve společnosti. Tady bych chtěl ale podotknout, že v kontextu voleb do Zastupitelstva hlavního města Prahy v roce 2026 se nám daří tyto ledy prolamovat, protože projekt Spojené levice pro Prahu podporují Mladí sociální demokraté, a to jednak svojí kandidaturou, ale také aktivní účastí v kampani, čehož si velice vážíme. Ukazuje se, že i mladí lidé mají o levicovou politiku zájem, a to je dobře.

Co se týká objektivních příčin. Tady bych zmínil především silný antikomunismus. Ten působí hlavně na mladou generaci, a to prostřednictvím záměrně zkreslených interpretací dějin 20. století.

Otázka propadu voličské podpory ale vyžaduje hlubší rozbor, který kontinuálně probíhá a jistě bude probíhat i dále.

Praha má v mých očích dva hlavní problémy. Prvním je nedostupné a předražené bydlení. Jaké je řešení podle Petra Vlčka?

Problematika bydlení má celou řadu hledisek. Jedním z nich je růst počtu obyvatel Prahy, řekněme tedy strana poptávky po bydlení. Ze statistik v podstatě vyplývá, že tento růst je v Praze způsoben kladným saldem vnitrostátní a mezinárodní migrace. Jinými slovy růst počtu obyvatel Prahy je způsoben přistěhovalectvím, přičemž dominuje mezinárodní přistěhovalectví. A toto je společenský jev, který souvisí s nerovnoměrným rozvojem regionů, a to jak na vnitrostátní, tak také na mezinárodní úrovni, kde navíc vstupuje do hry také otázka bezpečnosti.

Na druhém pólu problému leží faktory ovlivňující nabídku bytů a jejich cenu, ať už z pohledu ceny pořizovací nebo ceny nájmu. Z různých důvodů je dnes situace taková, že město vlastní přibližně jenom 4 procenta pražského bytového fondu a má v současné době velmi malé možnosti, jak ovlivnit všeobecnou výši cen nájmů a přidělování bytů těm, které potřebuje pro svůj chod, a těm, kteří si nemohou dovolit komerční nájem.

A jaké je naše řešení na straně nabídky? Řešením je v současné době začít s výstavbou městských bytů, které poté budou pronajímány za neziskové nájemné. V této souvislosti chceme jako Spojená levice pro Prahu posílit roli Pražské developerské společnosti, která má toto za město na starosti. Na pozemcích, které už spravuje, je místo pro 6 až 8 tisíc bytů. V územním plánu se městská výstavba může týkat až desítek tisíc bytů.

V souvislosti s pozemky chce dále Spojená levice pro Prahu prosadit vznik pozemkové banky metodou výkupu pozemků tak, aby na nich mohlo město stavět.

Tam, kde staví soukromý developer, budeme formou plánovacích smluv požadovat vyčlenění určitého procenta bytů pro účely města a dále spoluúčast developera na výstavbě školek, škol, zdravotnických zařízení a infrastruktury.

Chceme také, aby město bylo účastníkem družstevní výstavby, kterou může podpořit právě pomocí svých pozemků.

Dále budeme prosazovat omezení spekulací s byty formou uvalení poplatků na dlouhodobě prázdné byty a chceme také omezit služby typu Airbnb. Byty mají sloužit k bydlení a ne k provozování turistických ubytoven.

Dalším důležitým faktorem je otázka prosté reprodukce zastaralého bytového fondu. I to je důvod, proč je potřeba v Praze stavět.

A doprava, to je fatální problém číslo dva, o čemž si v souvislosti s Prahou vyprávějí (nikoli v dobrém) i mimopražští.

Tady bych s dovolením měl tři podotázky. Zaprvé – vaše řešení neprůjezdnosti, zácp a kolon v hlavním městě…

Tady se domnívám, že bez dostavby Pražského a Městského okruhu se bude situace s neprůjezdností Prahy řešit těžko. Na druhou stranu je možné dělat i některá další opatření. Jedním z nich je, že chceme zavést zastřešující dopravní autoritu, která by koordinovala činnost ROPID, TSK a DPP. To by byl orgán, který by spadal pod radního pro dopravu a koordinoval činnost těchto městských organizací.

Vzhledem k tomu, že doprava v Praze je významně ovlivněna dojížděním mimopražských do Prahy za prací, pomůže dopravní situaci v Praze také výstavba záchytných parkovišť s navazující MHD. V této souvislosti je potřeba se soustředit především na velkokapacitní způsoby MHD, jako je metro nebo vlak. Podporujeme proto výstavbu metra D a dalších větví již existujících linek A, B, C.

Podpoříme také rekonstrukce Libeňského mostu, včetně tramvajového spojení, a Hlávkova mostu.

Stejně jako u otázky bydlení je ale potřeba také u dopravy zmínit, že se částečně opět jedná o problém společenský. Jak již bylo řečeno, je doprava v Praze ovlivněna dojížděním mimopražských do Prahy za prací. Jedná se převážně o obyvatele Středočeského kraje, ve kterém zanikla řada pracovních příležitostí se zánikem tamního průmyslu v důsledku popřevratového vývoje. Může tedy tvorba nových pracovních příležitostí ve Středočeském kraji pozitivně ovlivnit třeba i dopravní situaci v Praze.

Zvláštní kapitolou je MHD. Proč jako levicové strany prosazujete jen zastropování stávajících cen a nikoli dopravu zdarma? KSČM to ve svém programu mívala…

Náš současný program hovoří o tom, že nebudeme zdražovat MHD v Praze a že připravíme MHD na bezplatný provoz po celém území Prahy. To je myslím realistický výhled, který je v kontextu pravicových plánů velice radikální. MHD v Praze je kvalitní a my chceme, aby součástí této kvality byla také cenová dostupnost MHD. Ta má také přilákat veřejnost k používání hromadné dopravy namísto dopravy individuální.

A co udělat s parkováním? Jedu-li na jednání do centra města, ale i do prostor s modrými zónami kolem metra blíže k okraji Prahy, často nemám kde nechat automobil…

V Praze je registrován cca 1 milion osobních automobilů a dalších cca 350 tisíc překročí hranice Prahy v pracovní dny. To je obrovská zátěž. Na technické úrovni se domníváme, že je potřeba změnit preference dojíždějících směrem k přestupu na hranici města na hromadnou dopravu. To ale znamená již od začátku plánovat dopravní uzel jako: příjezd na hranici Prahy – záchytné parkoviště – MHD.

Co se týká parkovacích zón, je problém, že peníze vybrané za parkovné nemusí být používány k výstavbě parkovacích míst. Jinými slovy městská část a Praha nemusí vybrané peníze investovat zpět do parkování. To je chyba.

Bylo by podle vás záhodno prohloubit spolupráci se Středočeským krajem? A v jakých oblastech především?

Už z toho, co jsem řekl, plyne, že ano. Například některé středočeské obce počítají s napojením na metro D nebo na tramvajovou dopravu. Spolupráce v oblasti dopravy je asi ta zásadní a jistě by mělo význam právě plánování kapacit parkovišť a MHD na příjezdových komunikacích. Další oblastí je určitě střední školství, protože to dnes není spádové a vidíme, že cca 30 procent všech žáků pražských středních škol tvoří Středočeši. A vidíme také, že přibližně 11 procent z celkového počtu uchazečů se na SŠ v Praze v roce 2026 nedostalo (v tom jsou ale i mimopražské děti).

Pokud by nedošlo k nějaké rozumné dohodě se Středočeským krajem na budování kapacit, byli bychom jako Spojená levice pro Prahu pro zavedení principu spádovosti do přijímacího řízení tak, aby pražské školy sloužily pro pražské děti. To by ale vyžadovalo změnu právního rámce.

Kromě bydlení a dopravy, jaké další problémy byste pojmenoval? A prosím i o vaše řešení…

V oblasti zdravotnictví bychom prosazovali obnovu sítě poliklinik včetně pohotovostí a lékáren s provozem 24/7. Podporujeme také výstavbu moderní státní nemocnice na území dnešní Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.

V oblasti péče o seniory máme v plánu vybudování čtyř nových městských sociálních center s ústavní péčí, stacionáři a zázemím pro terénní služby. Rádi bychom také seniorům umožnili, aby mohli co nejdéle žít v domácím prostředí. Chceme proto posílit terénní ošetřovatelské a pečovatelské služby, ale také třeba síť městských bytů, jejichž neziskový nájem by byl vhodný pro nízkopříjmové nebo samostatně žijící seniory.

S jakým výsledkem byste byl 10. října spokojen?

Nebudu říkat číslo, ale řeknu, co by mě potěšilo. Potěšilo by mě, kdybychom dokázali jako Spojená levice pro Prahu oslovit alespoň část mladé generace. Jsem si vědom toho, že nejsme jednoduchá volba. Ale jsem přesvědčen, a dosavadní zkušenost mi to jenom potvrzuje, že jsme volba, která má budoucnost. Potenciál 9 procent ukazuje, že jdeme správnou cestou!

Zdroj: https://iportal24.cz/rozhovory/kandidat-na-prazskeho-primatora-vlcek-potencial-9-procent-ukazuje-ze-jdeme-spravnou-cestou/