Po sjezdu hůře než před ním

Je pochopitelně mojí subjektivní potřebou, znát v jaké situaci je naše společnost a jaké z toho plynou požadavky na komunisty v této zemi. Přiznám se, že první rozhovor, který nový předseda Roman Roun poskytl měsíčníku Dialog, posílil mé obavy, které jsem vyjádřil v dopise, jenž jsem rozeslal na všechny OV KSČM dávno před sjezdem. Jako předseda jedné pražské základní organizace KSČM jsem neviděl jiný způsob, jak vyjádřit své obavy a nespokojenost s postupem tehdejšího mluvčího strany, kandidujícího na post předsedy ÚV KSČM. Sjezd ho těsnou většinou nakonec předsedou zvolil a jeho rozhovor pro Dialog (viz obrázek níže) mé obavy nezmenšil. 

Nebyl jsem delegátem sjezdu, a tak dedukuji právě z takových výstupů, jako je výše zmíněný rozhovor a rozsáhlý článek v Naší pravdě podepsaný Romanem Rounem. Proč se nedá na stránkách levicového týdeníku ke konkrétnímu článku vést diskuse, viz stanovisko šéfredaktora, nechápu. Na webu o tom lze diskutovat s Kočkodanem, nebo nějakým Josefem. Nevím, kdo se skrývá za těmito označeními. Tak závažný dokument, který napsal "kolektivní" Roun, vyžaduje diskusi a sám předseda ÚV, pokud mu jde o to, co prohlašuje obecně, by měl zpětnou vazbu uvítat a prosadit na stránkách NP její uskutečnění. 

Z čeho jsem, ale velmi znepokojen a co mě pohoršuje, je označení těch soudružek a soudruhů, kteří ho na sjezdu nevolili za jeho odpůrce. Označení velmi nebezpečné ve chvíli, kdy post předsedy byl jím získán jen díky 13 hlasům. V takové chvíli, žádný seriózní politik neprohlubuje svými prohlášeními tak těsné rozdělení strany. Očekával bych pravý opak, ale je třeba se s tím smířit a připravit se na horší časy. Společnost se vyvíjí v neprospěch pracujících a zejména směřování k evropskému konfliktu by mělo volat po jednotě. Místo toho předseda označuje ty, kteří mají jiný názor než on, za své odpůrce. Od roku 1990 i přes i dramatické momenty jsem nic takového ve straně nezažil. Tedy předseda posvětil rozdělení strany a jeho další kroky ukazují, že nehodlá tento trend blokovat, ale právě naopak.

Modernizace strany, tedy to co podle sjezdového prohlášení hodlá předseda prosazovat, je bezobsažné prohlášení. S těmito bezobsažnostmi se již v předsjezdovém období obracel na členy strany s žádostí o podporu. Je smutné, ale hlavně nebezpečné, že delegáti sjezdu nepožadovali mnohem podrobnější programovou vizi tohoto kandidáta a spokojili se jen s frázemi. Krok byl učiněn a náprava bude obtížná.

Domnívám se, že nyní je třeba zvýšit roli Ústředního výboru, aby rozkol neskončil fatálně pro KSČM.

Vladimír Klofáč

text vyšel v časopise Dialog *otázky-odpovědi*